Vše, před čím utíkáme, je v naší hlavě. Vše, co hledáme, je v našem srdci.

MÁ CESTA K CESTĚ

Už léta se mi vrací intenzivní pocit, že by někdy moji pacienti spíše než mnohá vyšetření a spousty léků potřebovali uklidnit, symbolicky obejmout, pochovat jako malé děti. Nebo s nimi naopak pořádně zatřást, aby se probrali. Klíč k uzdravení totiž často není v lécích či nejmodernějších přístrojích, ale v nás samotných.

A tak jsem začala hledat, jak lidem pomoci jinak. Studovala jsem homeopatii, psychoterapii, bioenergetiku a další léčebné směry, až jsem dospěla k Cestě. Tento název zvolila Brandon Bays pro metodu, kterou vyléčila sebe i tisíce lidí po celém světě. U ní jsem v roce 2012 dokončila vzdělání a stala se akreditovanou terapeutkou. Cesta je jedinečná v tom, že přirozeně spojuje tělesnou, psychickou i duchovní stránku lidského bytí. Je to metoda, která dává šanci zbavit se stresu, úzkosti a všeho, co nám brání žít přirozeně a radostně. Navíc nás přivede k nikdy nekončícímu dobrodružství sebeobjevování.

Možná znáte ten příběh, jak se na úsvitu věků bohové radili, kam ukrýt před lidmi to nejcennější – Pravdu. „Uložíme ji do učených knih!“ napadlo jednoho. Ostatní se smáli. Lidé se naučí číst a lehce ji najdou. „Ne, ukryjeme ji na nejvyšší hory!“ – „Ale kdeže, lepší úkryt je na dně oceánu,“ mínil jiný. „Tam všude ji najdou,“ namítali druzí. „Ukryjeme ji do vesmíru!“ Ale ani tam jednou nebude lidem nedostupná. Nakonec řekl nejmoudřejší z nich: „Dejme ji tam, kde ji určitě hledat nebudou. Ukryjme ji v jejich srdcích!“ „To je dobrý nápad“, souhlasili všichni. A jak řekli, tak učinili.

A já jim na to naletěla! Studovala jsem lékařské knihy, navštěvovala psychoterapeutické kurzy, zkoumala účinek homeopaticky ředěných látek. Chtěla jsem znát pravdu o člověku a zjistit, jak ho zbavit nemocí a učinit šťastným. Modlila jsem se v kostele, meditovala s buddhistickými mnichy, účastnila se šamanských rituálů, zpívala posvátné mantry se súfijskými mistry. Potápěla jsem se v oceánech hledajíc moudrost v tichu podmořského světa. Lezla jsem po Himálaji, léčila Tibeťany a doufala, že získám jejich moudrost. Trmácela jsem se do nejodlehlejších končin jihoamerického Gran Chaka a tam pomáhala Indiánům v naději, že od nich okoukám, v čem spočívá šťastný život.

Nevyhnula jsem se přitom zklamáním a pádům, emocionálním i fyzickým. Dvě zlomeniny páteře mě přinutily zastavit se a hledat Pravdu i v nehybné bezmocnosti ve vlastní posteli. Každá z těch zkušeností mě k ní o kousíček přiblížila, a já se o ni toužila podělit. Začala jsem psát, vyšla mi knížka, ale stále to nebylo ono. Ve svém hledání jsem došla až k Cestě.

Cesta mě učí, že klíč k moudrosti a uzdravení je třeba hledat hluboko v sobě. Spojuje mě se silou, která osvobozuje a dává mi příležitost aktivně tvořit svůj život a nebýt jen pasivní obětí okolností. Umožňuje mi nacházet klid, lásku a sílu v hloubi své duše nezávisle na vnějších okolnostech.
A o to bych se s vámi ráda podělila.